Blog

Pokud už dítě navštěvuje základní školu, pravděpodobně uvažujete o vhodné výši kapesného. Kromě toho, že čím je starší a pohybuje se bez vás, a tedy potřebuje u sebe peníze pro různé případy mít, je dobré, aby se co nejdříve naučilo s penězi hospodařit a poznalo jejich hodnotu. Je tedy vhodné o penězích s dítětem hovořit už od malička, a trénovat finanční gramotnost klidně formou her. Je dobré, aby vědělo, že peníze se vydělávají prací, můžete si s dítětem hrát na obchod a nakupování. Vhodné je, aby brzy pochopilo, že vydělat peníze není jen tak. Nechte ho tedy klidně už brzy vyzkoušet si nějakou menší brigádu doma. Pokud touží po nějaké drahé věci, je dobré, když si část hodnoty našetří samo, právě z kapesného.

Kapesné dítě nejprve dostává v menších částkách spíše na různé dobroty, svačinky. Je důležité, aby kapesné dítě dostávalo pravidelně, ať už v jakékoliv částce. U malých dětí je dobré dát drobné kapesné například jednou týdně. Dobré je, ponechat brzy s penězi i určitou zodpovědnost a povinnost. Zpočátku si peníze může utratit za nějakou dobrotu, ale velice brzy by se mělo naučit spořit do kasičky. Vysvětlujte dítěti smysl úspor, zkuste vymyslet nějakou věc, na kterou si může šetřit. Kapesné je zásadní pro výuku finanční gramotnosti, a proto trénujte od mala, že je třeba zaplatit povinné výdaje, část uspořit, část utratit pro radost.

Když už je na to dostatečně zralé, je dobré, pokud dostává peníze i na úhradu určitých povinností, ať už jde o jízdenky, placení obědů ve škole atp. Je vhodné, aby se takto s penězi učilo hospodařit a myslelo na to, že částku je třeba adekvátně rozdělit na „utrácení“ a nutné platby. Kromě povinností je vhodné ponechat dítěti i určitou volnost v tom, za co si volnou část peněz utrácí. Nevyzvídejte, za co utratilo každou korunu. Samozřejmě kdyby se mělo u větších dětí jednat o větší částky, je vhodné si všímat toho, aby dítě peníze neutrácelo za nevhodné věci typu cigarety.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.

Olomoucký kraj vede – v České republice se každý den rozsvítí více než 70 milionů světelných zdrojů – žárovek, výbojek, zářivek, bodovek atd. Ve statistických měřeních vede olomoucký kraj a následují kraje Královéhradecký a Jihočeský. Nejúsporněji se svítí na Vysočině a v kraji Plzeňském – v porovnání s Olomouckým krajem je to přibližně o polovinu méně .

Převaha LED versus wolframových vláken – v souvislosti s tím by bylo zajímavé uvést, že ještě v roce 2015 v našich domácnostech převažoval počet žárovek s wolframovým vláknem. Bylo jich téměř 40 procent. Zhruba 37 procent tvořily úsporky (kompaktní zářivky), 10 procent halogenová svítidla a pouze 8 procent LED žárovky. Lineární zářivky tvořily pouhá 3 procenta a výbojky jen 2 procenta.
O tři roky později se počet vláknových žárovek v domácnostech snížil na pouhých10 procent a výrazně vzrostla převaha LED osvětlení, to dnes tvoří téměř 60 % veškerých osvětlovacích zdrojů.
Rtuť – jedovatá rtuť je v kompaktních zářivkách zastoupena jen v minimální míře, většinou pokrývá luminiscenční vrstvou skleněnou baňku, a když se rozbije, do ovzduší se téměř nerozptýlí. V takovém případě není třeba panikařit, horší situace nastává ve chvíli, kdy se tyto zářivky recyklují, tam jde o řádově velké množství kusů a proces likvidace rtuti je náročný. Rtuť je také jeden z důvodů, proč lidé raději nakupují LED diodové žárovky, ty ji totiž neobsahují vůbec.

Směsný odpad – bohužel i přes snahu působit formou osvěty, se stále objevuje v komunálním odpadu značné množství „úsporek“. Odhaduje se, že každý rok skončí na skládkách nebo dokonce ve spalovnách přibližně 10 kg rtuti, což odpovídá přibližně třetině všech dosloužilých úsporek vyhozených nezodpovědnými lidmi do běžné popelnice. I přesto je Česká republika „vzorná“ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde lidé odpad třídí velmi sporadicky.