Blog

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Historie brýlí sahá až do 13. století. Tehdy vznikla kulatá zvětšovací skla – lupy. Později se už zvětšovací skla vsazovala do obrouček, ale ještě to nebyl tvar brýlí, které známe dnes. Obroučky měly dvě držátka, spojená v dolní části. Připomínala písmeno V a držela se v ruce. Dalším vývojovým stádiem se stal v 18. století monokl, kulaté dioptrické sklo, které se dávalo před jedno oko. Přidržovaly ho svaly kolem očí. Následoval lorňon, což byla dvě kulatá, propojená skla. Po straně připevněné držátko umožňovalo držet pomůcku v ruce. Podobně vypadal cvikr, ale neměl držátko. Speciálním mechanismem na způsob skřipce se připevňoval na nos.
 
Brýle, jak je známe dnes, se začaly vyrábět koncem 19. století. Zpočátku byly „obrýlené“ osoby
v menšině, proto se mnozí necítili mezi ostatními „ostrovidci“ dobře. Budili pozornost. Možná jste sami zažili ve škole posměch spolužáků, když jste se poprvé objevili v brýlích. Někteří proto svou oční vadu skrývali, jak nejdéle to bylo možné.
 
Změna nastala koncem minulého století. Známé osobnosti, hlavně herci a zpěváci, začali brýle používat jako módní doplněk i v případě, že korekci zraku nepotřebují. Zjistili, že jejich outfit může být s brýlemi ještě zajímavější a jejich styl osobitější. Vybírat mohou z nepřeberného množství tvarů, barev, materiálů. Výrobci se předhánějí, kdo bude mít originálnější zboží. Ke každému oblečení lze vybrat jiné.
 
Brýle oživí celkový vzhled osobnosti, ale jen za předpokladu, že správně padnou. Pokud se ovšem nejedná o nějaké extravagantní kreace pro pobavení. Jestli nositel brýlí chce vypadat krásně a působivě, záleží na správném výběru obrouček, které leckdy pomohou svým tvarem i lehce korigovat nepravidelnosti obličeje.  
 
Jaké obroučky vybrat? Záleží na tvaru obličeje:
•        oválnému sluší prakticky všechny,
•        kulatému prospějí hranaté, podélného tvaru,
•        hranatému vyhovují kulaté a oválné brýle.
 
Jak je vidět, karta se obrátila. To, co bylo dříve považováno za handicap, je dnes předností a super módní záležitostí.

Statistiky ukazují, že asi třetina párů se v této době poprvé potkává na internetu. Online seznamka je možností poznat lidi, které bychom asi jinak potkali jen stěží.  Existuje ale několik pravidel, která bychom měli dodržovat.

1.       Být upřímní

Lhaní se nikdy nevyplácí. I když se popíšeme v hezčím světle, než jsme, jednoho dne, budeme muset s pravdou ven. A pak může přijít velké zklamání. Z jedné či druhé strany.

 

2.       Být opatrní

Z nabídek a odpovědí vybírat protějšky vždycky velmi obezřetně. Pamatujte si, že ne všichni to myslí upřímně, tak ať nenaletíte nějakému podvodníkovi či podvodnici.

 

3.       Pište si jen chvilku

Nemá cenu si dlouhodobě psát a dělat si iluze, které se pak při prvním setkání mohou rozplynout. Naděje je krásná věc, ale ztratit ji, pak bolí dvojnásobně. Lepší je vždy, pokud vás ten, s kterým si píšete, zaujal tak, že byste se s ním rádi setkali někde u kávy, tak to udělejte, pokud možno, co nejdříve. Osobní setkání většinou rozhodne, zda to mezi vámi zajiskří nebo aspoň vás bude stát za to, vidět se i příště.

 

4.       Nenapovídat toho o sobě příliš

Na toto si dejte speciální pozor, dokud nevíte, kdo se nachází na druhé straně vaší komunikace. Méně je někdy více, a až se budete znát tak, že bude mezi vámi důvěra, tak teprve potom se rozpovídejte.

5.       Nenechejte se ovládat

I v online komunikaci buďte sám/sama sebou a nikým se nenechejte manipulovat.  Je mnoho případů, které dopadnou dobře, ale jsou i ti, kterým pak zůstanou jen oči pro pláč. I když vše mezi vámi vypadá růžově, pořád někde vzadu v hlavě vám musí blikat červená kontrolka a upozorňovat vás, že opatrnosti nikdy není nazbyt.

 

Odborníci, kteří se zabývají vztahovou problematikou, předpokládají, že v budoucnu bude v životě člověka převládat více kratších vztahů před jedním dlouhým. Pouze necelých 28 % lidí věří na lásku na celý život.  A pokud absolvujete pár setkání a ten pravý, či ta pravá pořád nikde, nevzdávejte to. Každý kontakt je pro vás zkušeností, ať již dobrou či špatnou. A ještě jedna rada, pokud se na společnou kávu ještě necítíte, tak zvolte jako mezičlánek mezi kontaktem online a naživo, ještě telefonování. Mluvení spolu v telefonu je intimnější, a pokud bude vám oběma příjemné, je už docela velký předpoklad, že i vaše budoucí rande nedopadne fiaskem.

Statistiky ukazují, že asi třetina párů se v této době poprvé potkává na internetu. Online seznamka je možností poznat lidi, které bychom asi jinak potkali jen stěží.  Existuje ale několik pravidel, která bychom měli dodržovat.

1.       Být upřímní

Lhaní se nikdy nevyplácí. I když se popíšeme v hezčím světle, než jsme, jednoho dne, budeme muset s pravdou ven. A pak může přijít velké zklamání. Z jedné či druhé strany.

 

2.       Být opatrní

Z nabídek a odpovědí vybírat protějšky vždycky velmi obezřetně. Pamatujte si, že ne všichni to myslí upřímně, tak ať nenaletíte nějakému podvodníkovi či podvodnici.

 

3.       Pište si jen chvilku

Nemá cenu si dlouhodobě psát a dělat si iluze, které se pak při prvním setkání mohou rozplynout. Naděje je krásná věc, ale ztratit ji, pak bolí dvojnásobně. Lepší je vždy, pokud vás ten, s kterým si píšete, zaujal tak, že byste se s ním rádi setkali někde u kávy, tak to udělejte, pokud možno, co nejdříve. Osobní setkání většinou rozhodne, zda to mezi vámi zajiskří nebo aspoň vás bude stát za to, vidět se i příště.

 

4.       Nenapovídat toho o sobě příliš

Na toto si dejte speciální pozor, dokud nevíte, kdo se nachází na druhé straně vaší komunikace. Méně je někdy více, a až se budete znát tak, že bude mezi vámi důvěra, tak teprve potom se rozpovídejte.

5.       Nenechejte se ovládat

I v online komunikaci buďte sám/sama sebou a nikým se nenechejte manipulovat.  Je mnoho případů, které dopadnou dobře, ale jsou i ti, kterým pak zůstanou jen oči pro pláč. I když vše mezi vámi vypadá růžově, pořád někde vzadu v hlavě vám musí blikat červená kontrolka a upozorňovat vás, že opatrnosti nikdy není nazbyt.

 

Odborníci, kteří se zabývají vztahovou problematikou, předpokládají, že v budoucnu bude v životě člověka převládat více kratších vztahů před jedním dlouhým. Pouze necelých 28 % lidí věří na lásku na celý život.  A pokud absolvujete pár setkání a ten pravý, či ta pravá pořád nikde, nevzdávejte to. Každý kontakt je pro vás zkušeností, ať již dobrou či špatnou. A ještě jedna rada, pokud se na společnou kávu ještě necítíte, tak zvolte jako mezičlánek mezi kontaktem online a naživo, ještě telefonování. Mluvení spolu v telefonu je intimnější, a pokud bude vám oběma příjemné, je už docela velký předpoklad, že i vaše budoucí rande nedopadne fiaskem.